Rok v manželství

Máme za sebou první rok. Upřímně, byl to nejhezčí rok mého života. Jsem nejvíc sama sebou za celý svůj život. Poznávám srdce svého muže a jeho hlubiny. „Celý život mi nebude stačit na to, abych je prozkoumala celé“ – to mi večer před svatbou řekl jeden kněz a je to velká, velká pravda.

CELOŽIVOTNÍ LEKCE LÁSKY

Objevuji, co je to láska, sloužící láska. A zároveň jak velmi, velmi sobecká jsem. Tolikrát (většinou!) hledám svoje pohodlí, zájmy, touhy a obhajuju si je před svým manželem. Jsem si jistá, že lekce „učení se sloužící manželské lásce“, bude trvat celý můj život, a já se na ni s radostí přihlašuji!

Hodně věcem se od svého manžela učím. Třeba tomu, jak milovat druhé – můj manžel je jeden z nejkreativnějších lidí v lásce, co znám. Pečuje o vztahy jako dobrý správce (což se projevuje i v takových maličkostech, jako je třeba pravidelné odepisování na messengeru :)). Umí trpělivě naslouchat a nezištně milovat. Je věrný a poctivý i v nejmenších věcech. Je dobrým mužem – a já si uvědomuju, jak moc ho vedle sebe potřebuji.

PŘEDMANŽELSKÉ STTRACHY

Směju se svým předmanželským strachům. Skončilo to s nimi 0:1. Měla jsem jich hodně, byly iracionální, a přece mě před svatbou trápily. Strach o vztah k jídlu (že se mi v manželství odstartuje bench eating a já skončím po roce manželství s 50 kily navíc), strach ze společného bydlení (domácnost, ponorky…), z toho, jak se změním a tak dále. Strach je lhář.

KOMUNIKACE

Uvědomuju si důležitost komunikace. Možná je to mým jazykem lásky, možná to platí pro všechna manželství: bez kvalitního času každodenního sdílení bych nedokázala být. Děkuju Bohu, že tento čas máme. A že je pro nás oba důležitý.

MANŽELSTVÍ A RODINY OKOLO NÁS

Po roce manželství mám větší srdce pro manžele okolo a rodiny. Mám srdce pro to, aby rodiče zjevovali svým dětem Boží srdce. Mám srdce taky pro ty, kteří si dítě přejí, a nepřichází. Mrzí mě to a mrzí mě každá bolestivá otázka z úst okolí na toto téma. Jak jsem četla v článku od @mycookingdiary, otázka „tak co, kdy bude mimčo?“, která je u nás tak běžná, je ve skutečnosti velmi intimní věcí toho páru. A může být tak zraňující.

NEZAPOMÍNAT

Poznávám, že nesmím zapomínat na zamilovanost. Takovoutu, co se projevuje, co dává tomu druhému dárečky, píše hezké sms a dopisy, upeče koláč nebo přinese kytku. Tato zamilovanost se musí pěstovat. Věřím tomu, že v každém věku a v každém roce manželství! Připomínám si to, abych nebyla líná v kreativním projevování lásky. I když upřímně – někdy jsem tento rok byla!

Toto je náš rok ve zkratce. Byl to dobrý rok.

Častokrát slyším od párů, že jejich 1. rok v manželství byl buďto úplně medový, nebo velmi těžký. My se řadíme spíš do té první skupiny. Jsme za to vděční Bohu. Je to nezasloužený dar.

• 

• 

•